zajímavé místo v srdci Českého středohoří

Porta Bohemica

Brána Čech (latinsky Porta Bohemica)

Jako Porta Bohemica neboli Brána Čech bývá označováno kaňonovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří. Geograficky se jedná o úsek mezi obcemi Velké Žernoseky a Libochovany, který je dlouhý zhruba 4 km. Břehy řeky Labe jsou zde lemovány skalnatými svahy a strmými skalními stěnami s četnými vyhlídkami, nabízejícími nádherné panoramatické pohledy na údolí Labe a okolní kopce Českého středohoří. Nádherné panorama je možné vychutnat z řady míst. Na pravém břehu Labe to je vrch Varhošť s rozhlednou z roku 1973. Na levém břehu pak Labská vyhlídka od kostela sv. Barbory v Dubicích. Nelze opomenout překrásný rozhled z místa zvaného Kalvárie na celé  údolí Labe v Bráně Čech včetně všech okolních kopců (Radobýl, Lovoš, Milešovka, Kubačka, Kletečná). Několik nádherných vyhlídek naleznete na naučné stezce PORTA BOHEMICA.

Porta Bohemica však není jen pomyslnou přírodní branou, ale tento název se používá pro společenství obcí zdejšího mikroregionu, který zahrnuje vesnice: Hlinná, Kamýk, Libochovany, Malíč, Malé Žernoseky, Michalovice, Miřejovice, Píšťany, Velké Žernoseky, Žalhostice, nacházející se na obou březích řeky Labe. Připojit se chtějí i Prackovice n.L s místní částí Litochovice n.L. Název Porta Bohemica nesla i výletní loď, která 5 let brázdila hladinu řeky mezi Štětím a Ústím n.L. V roce 2015 tato turistická atrakce bohužel skončila.  Naproti tomu v tomto roce vznikla jiná turistická atrakce - Naučná stezka PORTA BOHEMICA mezi Malými Žernoseky a Litochovicemi n.L.

Pestrost geologických poměrů a klimatických podmínek v regionu Porty Bohemiky umožňuje výskyt širokého spektra rostlinných druhů, včetně těch ekologicky nejnáročnějších. Je tu registrován výskyt více než 100 zvláště chráněných druhů rostlin v různém stupni ohrožení, které jsou součástí středoevropsky významných společenstev (např. bylinné porosty stepního charakteru s kavyly a ovsířem stepním, společenstva tzv. bílých strání se zástupci vstavačovitých a lnem žlutým).

Zdejší krajina je zajímavá také tím, že díky příhodným přírodním a klimatickým podmínkám byla velice záhy osídlena a nepřetržitě obývána. Hustota lidských sídel je poměrně velká a v celém Českém Středohoří jich najdeme přes 400 nejrůznějších velikostí, sdružených do 115 obcí. Tisícileté dějiny zde zanechaly velké množství historických památek zajímavostí. Významné je dědictví lidové architektury, v jejímž stavitelství se uplatňovaly tři techniky — zděný, hrázděný a roubený dům. Od poloviny 19. století se v regionu začalo rozvíjet ovocnářství, v dalších letech dosáhlo vysoké úrovně a stalo se charakteristickým rysem krajinného rázu celého území. 

V neposlední řadě je Porta Bohemica také důležitou dopravní cestou ( železnice, silnice a řeka , také cyklostezka). 

Kalvárie (239 m)  Na pravém břehu řeky Labe, nad polabským masivem České brány (Porta Bohemica) se tyčí skalnatý ostroh zvaný Kalvárie (239 m.n.m.), který je od roku 1993 chráněn jako přírodní rezervace. Labe zde protéká údolím a po jeho obou stranách ho obklopují strmé skalnaté, místy až 140 m vysoké stěny. Na vrcholu Kalvárie, která je budována prvohorními horninami a svůj název získala z latinského Calvaria (název vrchu u Jeruzaléma, na kterém byl ukřižován Ježíš), stojí tři mohutné dřevěné kříže. Proto je také tato část s vyhlídkou nazývána jako Tříkřížový vrch. Podle pověsti odsud skočily tři panny z nešťastné lásky k jednomu rytíři.

Přírodní rezervaci obohacuje na 80 druhů obratlovců, vzácně je zde k vidění naše největší ještěrka- zelená(Lacerta viridis), dorůstající délky kolem 25cm. K významné flóře, která se zde nachází, patří např. divizna brunátná(Verbascum phoeniceum), kosatec bezlistý(Iris aphylla), kozinec bezlodyžný(As­tragalus exscapus), koniklec luční český(Pulsatilla pratensis) a již z dálky na skalách v jarním období zářící tařice skalní(Aurinia saxatilis) a křivatec český (Gagea bohemica).

Hrádek (268 m n. m.) je vyhlídkový bod a starověké hradiště nacházející se na pravém břehu řeky Labe v Bráně Čech (Porta Bohemica) v Českém středohoří nedaleko od skalního útvaru Kalvárie asi 6 km severozápadně od Litoměřic. Místo sloužilo jako hradiště již v mladší době bronzové asi 1000 let př. n. l., později též jako keltské hradiště, od 8. století pak coby hradiště slovanské. Jedná se o významnou archeologickou lokalitu. Při sestupu k řece nad cestou do obce Libochovany se nachází tzv. Ďáblova skála, což je fakticky jen obří rulový balvan zarostlý bujnou vegetací.

Kaple Navštívení Pany Marie je od Kalvárie vzdálená nějakých 1100m. Byla postavena roku 1759 Odřejem Waldmanem na místě bývalé keltské, později slovanské tvrze. Původní kaple byla dřevěná na kamenných základech, později byla přestavěna do dnešní podoby. Vysvěcena byla roku 1875. Od roku 1818 se zde scházeli obyvatelé přilehlých obcí na „ Hrádeckých slavnostech“, kdy se v kapli sloužila mše svatá a teprve po mši začala slavnost. V devadesátých letech 20. století prošla kaple rekonstrukcí, kterou prováděli místní farníci. Na opravu kaple přispěli i věřící z Moravy. Ze strany občanů Velkých Žernosek byla v letech 1998 a 1999 velká snaha o obnovení „ Hrádeckých slavností“. V tomto období obec slavila 780 let první písemné zmínky (1218) o obci v listině litoměřické kapituly sv.Štěpána. K obnovení Hrádeckých slavností, které probíhaly po mši svaté, nakonec nedošlo z důvodu výskytu velké populace mravence lesního, který je v této lokalitě hojně rozšířen.

 

Křemenný porfyr

Tato vyvřelina sopečného původu pochází z období prvohor, kdy postupným chladnutím lávy vznikly pravidelné kamenné sloupky, které jsou odpradávna vyhledávanou surovinou  s vysokou pevností, vynikající opracovatelností a trvanlivostí.

Obec Malé Žernoseky dostala své jméno Žernoseky podle zaměstnání obyvatel. Osadu obývali lidé - žernoseci, tedy ti, kteří vysekávali žernovy - mlýnské kameny. Stopy po této pradávné činnosti tu dosud nacházíme v Opárenském údolí mezi skalami.   Maložernosecký porfyr má pórovitou strukturu, zůstává jako mlýnský kámen ostrý, a proto byl už v dávných dobách velmi vyhledáván. Z křemenného porfýru vyráběli mlýnské kameny “žernovy” již staří Keltové. Mlýnské kameny se vyvážely po Labi - jsou uloženy v muzeu v Drážďanech, Berlíně, Hamburku. Na levém labském břehu je ve skalním masivu kamenolom Kubo, který se specializuje na těžbu křemenného porfýru, kamene který nachází široké uplatnění zejména ve stavebnictví a zahradní architektuře. Lom byl založen již v roce 1842 žernoseckým rodákem panem Kubo. Křemenný porfýr je vyvřelina sopečného původu pochází z období prvohor, kdy postupným chladnutím lávy vznikly pravidelné kamenné sloupky, které jsou odpradávna vyhledávanou surovinou  s vysokou pevností, vynikající opracovatelností a trvanlivostí. Porfýrové žernovy mají Malé Žernoseky samozřejmě ve svém znaku. Ve stříbrno-modře děleném štítě vykořeněný keř vinné révy přirozené barvy se třemi listy a dvěma úponky po stranách, provázený dole dvěma zlatými mlýnskými kameny s černými čtvercovými otvory. O samotných Malých Žernosekách se hovoří, ale jen zmínkově v listině z roku 1 057 (zakládací listina Kapituly litoměřické má zmínku o žernoseckých sedlácích). V minulosti se zde velmi hojně pěstovala vinná réva. V té době patřila obec a vinice klášteru v Doksanech, dosud je v obci z této doby kaplička, které se říká Doksanská. Historické období bereme v úvahu teprve od 15. července roku 1276, a to od doby, kdy se o obci hovoří v kupní smlouvě jakožto o vsi, která byla postoupena Přibyslavovi.

Severní okraj obce lemuje Milešovský potok. Ten pramení nad Milešovem nedaleko přírodní rezervace Březina, protéká Milešovem, Velemínem, Opárenským údolím a nakonec se východně od M.Žernosek vlévá do Labe.

Zvláštní pozornost si zaslouží Opárenské údolí  lákající turisty a výletníky k procházce podél Milešovského potoka, k návštěvě zříceniny hradu Opárno nebo k výstupu na vrchol Lovoše ( 570m n.m.)

Obcí prochází naučná turistická stezka Lovoš, cyklostezka Malé Žernoseky-Opárno, která je součástí cyklistické magistrály č.25 Most-Doksy. Obec má od roku 1999 obnoven přívoz na řece Labi mezi Malými a Velkými Žernosekami pro turisty a cykloturisty snapojením na vinařskou cyklostezku na pravém břehu Labe.

Historie vinařství
První písemná zmínka o vinicích v Malých Žernosekách je z roku 1248, při změně majitele lovosického panství. Vinice na lovosickém panství jsou převážně na svahu Lovoše, ve Lhotce, v Malých Žernosekách a Vchynicích.
V roce 1545 získávají lovosické panství bratři Ernst a Jiří Schleinitzové, kteří od roku 1548 mají právo přepravovat víno po Labi bez proclení. Roky 1531 a 1534 jsou znamenité vinné ročníky. V dobách třicetileté války byly vinice velmi výnosné V roce 1636 bylo ze 40,5 ha panských vinic v Lovosicích, Malých Žernosekách a Vchynicích vyrobeno přes 500 hl vína. V roce 1638, po smrti hraběte Rudolfa Valdštejna, byly při odhadu panství vyjmenovány následující panské vinice: Lovosická stará, Lhotecká, Muškatelka, Dlouhá, Široká, Žernosecká, Břehořovka, Telecká, Stará a Zadní Vchynická. Po třicetileté válce byly zpustošené vinice méně výnosné, ale jejich rozloha činila 105,4 ha. Rok 1712 - velmi úrodný rok, sklidilo se na lovosickém panství 400 sudů tj. asi 1680 hl, vína vzácné kvality (na Kamýku 150 sudů ). Rok 1727 dal právě tak požehnanou úrodu 496 sudů vína. Těžké ztráty utrpělo vinařství v roce 1756 během bitvy u Lovosic a následném obléhání města. 7. a 8. května 1762 udeřily noční mrazy a vinice velmi pomrzly. Na jaře roku 1765 přišly sazenice rýnské a moselské révy, která ze 17. na 18. května téhož roku částečně pomrzla. Na to se v roce 1769 rýnská réva vytáhla a vysadila se převážně na kamýckých vinicích. V roce 1771 bylo nařízeno, že v zámecké zahradě, tak i v Hořejší zahradě za lovosickým pivovarem má být zřízena školka s moselskou a rýnskou révou. V roce 1778 k nám vtrhly pruské a saské oddíly a zpustošily mnoho vinic. Na sklonku 18. století činila plocha panských vinic pouze 20,74 ha. V roce 1827 měly panské vinice rozlohu 43,3 ha. V květnu roku 1834 se objevil v neuvěřitelné míře révokaz, po použití odpovídajících prostředků byl ještě škodlivý hmyz zničen. V tomto pamětihodném vinném roce byl osobně přítomen vinobraní Jan Adolf kníže Schwarzenberg. Celkem bylo vylisováno cca 1365 hl vynikajícího vína. V roce 1850 byly dovezeny sazenice moselské révy, v roce 1852 sazenice révy z porýní, roku 1853 sazenice Burgundského bílého a roku 1854 sazenice Bílého ryzlinku, Sylvánského modrého a Tramínu červeného. Brzy na to docházelo postupně k zániku vinic jak v Lovosicích, tak v celém blízkém okolí. Ještě v roce 1920 však bylo v Lovosicích 11,3 ha, Malých Žernosekách 12,6 ha, Vchynicích 9,3 ha a Lhotce 0,13 ha vinic. V letech po druhé světové válce vinařství postupně zaniká.
V osmdesátých letech dvacátého století vznikají malé rodinné viničky v rámci zahrádkářské kolonie. 27.června 2001 obecní zastupitelstvo Malých Žernosek schválilo návrh nové viniční trati nazvané „Na Dobraji“. 21. srpna 2002 jsou Malé Žernoseky opět na seznamu vinařských obcí. V letech 2003 - 2004 jsou postupně sázeny sazenice burgundské révy a to Rulandské bílé, Rulandské modré, Rulandské šedé a také Svatovavřinecké a Müller thurgau na nové vinice o celkové rozloze cca 8 ha. V roce 2005 byla podepsána nájemní smlouva mezi majitelem, rodinou Voborníkových a Zdeňkem Vybíralem - Vinařství Sv.Tomáše na objekt hospodářského stavení „Phannschmidtova statku“ pocházejícího z roku 1739 a přilehlých historických vinných sklepů a tím zahájena jejich obnova.

Obec Velké Žernoseky
Obec se 490 obyvateli leží na pravém břehu Labe v průměrné výši 158 m nad mořem. Na prastaré osídlení osady ukazují četné nálezy všech epoch předhistorických od doby kamenné až k železné. Poprvé  je jméno obce uvedeno v zakládací listině kapitoly sv. Štěpána, dané Spytihněvem II. (Zernosech - Sernossiceh terra rusticalis). Písemná zmínka o obci je však až v textu "B" této listiny z roku 1218. Jméno obce vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva - sekání velkých žernovů mlýnských.
Historie
vinařství v okolí obce Velké Žernoseky sahá dle dochovaných písemností nejméně do 10. století. Za zakladatele zdejšího vinařství bývají často pokládáni mniši cisterciáci, ale jejich panství v Žernosekách se datuje až od 13. století. Tito mniši vybudovali v roce 1251 v Žernosekách rozsáhlé vinné sklepy, které se dochovaly dodnes. Dodnes v nich víno vyzrává v tradičních dubových sudech. V těchto sklepeních můžete ochutnat víno přímo u sudů, můžete zde posedět při víně nebo si nakoupit víno v lahvích dle vlastního výběru. Vinice  leží ve svazích Českého středohoří v  Litoměřické podoblasti vinařské oblasti Čechy. Jsou to vinice  Kostelní, Mariánská, Malá VenduleVelká Vendule

Asi kolem r.1143 povolal český král Vladislav II. několik desítek mnichů z kláštera Steinfeld nad Rýnem, kterým daroval vesnice Lovosice, Velké Žernoseky a další. Tito němečtí mniši byli pány Žernosek déle než 100 let a na místě hustých lesů založili bohaté vinice. Poté se ujali vlády nad panstvím žernoseckým čeští páni z Lípy, kteří převzali od mnichů obrovské vinné sklepy, jenž jsou vytesány do skály a zaujímají plochu 2146 metrů a jsou spojeny chodbami o délce 275 m. Poté se vystřídalo mnoho pánů nad žernoseckým zámkem a vinicemi. Byli to: od roku 1237 byl majitelem panství Jindřich z Lípy ,který je prodal v roce 1248 bohatému měšťanu Haerwigovi z Litoměřic. Po této době byla obec Velké Žernoseky majetkem rytíře z Lichtenburga. Tento majitel obec prodal cisterciánskému klášteru Mariazell z Míšně. Za husitských válek byli mniši vyhnáni a král Václav daroval panství sousedním knížatům do opatrování. Potom se staly Žernoseky majetkem pánů z Kamýku až do roku 1667, kdy byly Žernoseky prodány Janu Hartvigovi z Nostic. Od této doby zůstaly Žernoseky v rodině Nostic-Rienecku až do převratu. Hodiny na kostele jsou z roku 1906 a jsou velice hezkou historickou památkou, stále funkční. V okolí kostela je hřbitov z roku 1875, který se v průběhu let rozšiřoval a od roku 1918 se vede pohřbívací kniha. Kaplička " Panny Marie" na Hrádku byla vystavena r. 1759 a byla vysvěcena r. 1875. Od roku 1818 se tu slaví hrádecká slavnost, Svatodušní svátky s bohoslužbami. Další památkou v obci, která je vedena v rejstříku památek jsou viniční domky na stráních žernoseckých vinic - Mariánská stráň a Malá Vendula a Velká Vendula. K Mariánské strání patří socha sv. Marie, která je uložena ve vinařství a připravuje se její restaurování. Další památkou je kovárna čp. 10 stojící na návsi obce.
Vinařský kraj, vinařská oblast, vinařské slavnosti. S vinařstvím je spojeno žernosecké vinobraní.  Jedná se tu o největší kulturní akci v roce. Sjíždějí se na ni návštěvníci z celých Čech, ale třeba i z Německa, Holandska či našich sousedů ze Slovenska. Veselice je to opravdu jak se patří: popíjení burčáku, živá country hudba, folková a dobová představení, průvod v čele se žernoseckým Bakchusem - s králem a královnou, dražení obrovitých hroznů, večerní zábava a finální ohňostroj u přívozu.
Žernosečtí v dávné době rádi využívali labský přívoz mezi Velkými a Malými Žernoseky. Ještě dnes si mnoho lidí pamatuje, že převoznictví v obci provozoval od brzkého jara do zimy pan Emil Gudera s manželkou. Manželé Guderovi byli starousedlíky. S řekou Labe si užili své, převoznictví za každého počasí bylo skutečně náročné a v roce 1945 dokonce tragicky na Labi zemřel jejich třiadvacetiletý syn. Přesto však řeku milovali a svoji práci převozníků také. I když přívoz v letech 1968 skončil svoji činnost, i nadále řeka Labe byla jejich láskou. Žili společný život ve svém rodinném domku v blízkosti Labe a každodenní procházky k řece patřili k jejich nejmilejší činnosti. V současné době je místo bývalého přívozu  upraveno jako kotviště. Jsou zde lavičky k příjemnému posezení a je zde možnost kotvení různých turistických a motorových lodí. Zásluhou obcí Malé a Velké Žernoseky byl dne 24. září 1999 provoz přívozu obnoven.
Dnes motorový parníček LUDMILA převáží osoby, zejména cykloturisty, .

 

 

© Všechna práva vyhrazena. Založeno 21. prosince 2012

Tvorba www stránek zdarmaWebnode