zajímavé místo v srdci Českého středohoří

Pohled z vrchu Deblík

Libochovanská kotlina

Emil Filla: Labe u Libochovan , 38x114cm, 1952

Lavírované barevné tuše ze souboru Krajiny Ceského stredohorí (1950-52)

Při pohledu z vrchu Deblík jižním směrem se nám otevírá pěkné panorama Libochovanské kotliny.

Horizont z leva do prava tvoří zbytek vrchu Trabice , zřícenina hradu Kamýk, necelých 30 km vzdálená a pověstmi opředená hora Říp, nedaleký vrch Strážiště, který se pne nad vesnice Řepnice a Libochovany. Navazuje Porta Bohemica, hluboké, kaňonovité údolí , kterým přitéká líný proud řeky Labe, aby rozdělil České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) na dva geomorfologické podcelky: Verneřické středohoří na pravém břehu a Milešovské středohorí na levém břehu Labe. Na obzoru vpravo od České brány zahlédneme v dáli zříceninu Hámburk. Vpravo vyčnívají nad náhorní plošinu Na Dobrém dva sopečné kužely - Kybička s Lovošem. Vesnice před nimi při Labi (za řekou) jsou Litochovice n.L.(vzdálenejší) a Prackovice n.L.(bližší). Vpravo mezi vrcholy Kubačkou a Debusem vykukuje vrcholek Milešovky, nejvyšší hory Českého středohoří (837 m) a Kletečné (706 m). Dále vpravo jsou Dubice s proslulým kostelíkem sv.Barbory a Moravany. V dálce pak hřeben Krušných hor s Komáří vížkou. Dole u řeky naproti Malému Deblíku jsou Dolní Zálezly - v minulosti vyhledávané letovisko, někdy nazývané české Meráno a sluneční lázně. Severoseverovýchodním směrem se otevírá pohled do údolí meandrujícího Labe. Na pravém břehu Brná, na obzoru Vysoký Ostrý (587m). A rozhledna Varhošť. Samotný Deblík mizí před očima.

Učitel a vlastenecký pracovník českého severu Jaroslav Rudolf Tesař v  trilogii o Litoměřicku vydané v letech 1926-1931 popisuje zdejší labské údolí těmito slovy:

„Nejúžeji sevřen jest tok řeky v Labské Bráně, na levém břehu Dobrým (311 m), na pr. Kalvárií (slíd. břidlice) 239 m. Od Hrádku s Ďáblovým drápem, opředeným lidovými pověstmi, ke Skalce (Skalken) snižuje se tento hřbet k silnici vedoucí z Libochovan přes Kamýk do Velkých Žernosek; nade vsí Kamýkem s vrchem téhož jména (382 metru) se zříceninou a slují připíná se na řetez počínající Ďáblikem 456 m nad Církvicemi a táhnoucí se k jihozápadu s vrcholy Trabicí (435 m), Plešivcem (Jordán), v jehož čedičových a znělcových stržích i v nejteplejších dnech, zvláště po velkých lijácích, udržuje se led; i když led zmizí, nápadný jest veliký rozdíl temperatury nad povrchem a pod nakupenými kameny (až 30° C). Od Plešivce svažuje se na východ Chlumkem (Klomek) k Miřejovicům a k jihu táhne se hřbetem Bídnice (také Binkou, zvaným Bidnitzerucken 340 m) k Malíči a k Radobylu (živcový čedič 398 m, relativní výška nad Labem 256). Karel IV. dle listiny ze 7. května r. 1359 dovolil Litomeřickým založení vinic na něm. Stráň k Miřejovicum dosud Újezd se zove (Augest)- Radobýl byl oblíbeným místem pěvce "Máje" K. H. Máchy. Krásný kužel Radobýlu znesvářen jest na svahu severním velkým lomem, jemuž brzo celá tato polovina krásného toho vrchu padne za oběť. Na vrcholu Radobýlu jest 8 m vysoký železný kríž“.

Pan učitel by se asi určite podivil jak je Libochovanská kotlina „znesvářena“ v současné době, tj. s odstupem jen nějakých osmdesáti roků od doby, kdy psal své dílo. Současný žalostný stav krajiny je důsledkem težby v kamenolomech Dobkovičky (Srna-Kubačka), Prackovice(Debus), Libochovany (Deblík-Trabice) a v neposlední řadě i díky  problematickému úseku dálnice Lovosice - Řehlovice (s betonovými mosty, estakádami a tunely na nestabilním podloží v CHKO České středohoří ). O co méne čediče, o to více kvalitního betonu. Výsledkem je„ moderní kulturní krajina“.

Libochovanská kotlina byla podle pravěkých archeologických nálezů osídlena již od neolitu zhruba před 7000 lety. V době bronzové (před 3000 lety) zde vznikla keltská sídlište, tzv. lužické a knovízské kultury.

Krajinný ráz Libochovanské kotliny se v pruběhu veků průbežně měnil. Změny způsobila kolonizace a zemědelská činnost člověka, (včetne dnes již prakticky zaniklého vinařství a sadovnictví), také středověká a novověká výstavba vesnic, vesnických obydlí, zemědelských usedlostí, kostelů, hradů, zámků, cest, silnic, železnice, dálnice a v neposlední řade i zplavňování řeky formou t.zv.kanalizace toku.

© Všechna práva vyhrazena. Založeno 21. prosince 2012

Tvorba www stránek zdarmaWebnode